24. Bitva o Nardu

20. dubna 2014 v 11:30 | Argetlam Královrah |  Odkaz Dračích jezdců - Peregrinsa

Bitva o Nardu


Stála na hradbách a pozorovala, jak armáda lidí vedena králem Carenem Risthartem opouští město, aby se střetla v boji s vojsky Rorana Kladiva a urgaly. Temní elfové obsadili hradby a měli za úkol svými šípy rozpoutat peklo v řadách nepřátel. Eleanor se cítila… jinak. Ještě nikdy neviděla takovou armádu postupující rytmickým krokem, která navíc patřila jen jí!
Velela sice nejmocnějšímu vojsku široko daleko, ale také ji sžíraly obavy; kam to letěla Kílf s tím jezdcem a drakem? Nechápala, co by mohlo být pro jejich nepřátele důležitější, než jim zabránit, aby udrželi Nardu a šířili se dál. Byla snad na Vroengardu nějaká zbraň nebo osoba, která by jim mohla zabránit v ovládnutí Alagaësie? Avšak pokud něco tak mocného skutečně existovalo, proč to nepoužili Vardenové proti Galbatorixovi? Neznala Kílf nijak dobře, ale věděla, že ta proklatá padlá bohyně se nevzdá, dokud nedosáhne svého. Nebo nezemře.
Armáda zastavila a Caren Risthart popojel vpřed, aby si promluvil se sestrou, která tam na něj už čekala. Oba sesedli ze svých koní a Eleanor sledovala, jak spolu vážně hovoří. Král Západu se nejdříve rozčiloval a křičel, temná paní však nezaslechla ani slovo. Potom mluvila Calla. Eleanor sledovala, jak, máchajíc rukama, něco vysvětluje. Následně spolu prohodili pár dalších slov, načež oba nasedli na své koně a vydali se zpět ke svým armádám.
Calla Risthart něco sdělila Roranovi, který ihned začal rozdávat pokyny svým velitelům. Podobně si počínal i Caren. Jeho velitelé se tryskem rozjeli ke svým mužům, aby přetlumočili pokyny. Cítila z té armády překvapení.
"Rhaendare!" oslovila ho a tělesný strážce.
"Ano, princezno?" přistoupil k ní.
"Vezmi si deset mužů, najdi všechny důležité lidské bytosti ve městě a nech je zatknout." poručila, aniž by jen odtrhla oči od obou armád, jež sledovala s velkým zájmem.
"Jak poroučíte, má paní."
Slyšela, jak se klapot jeho těžkých bot vzdaluje. "Veliteli Antilesi, buďte připraven!" řekla tiše.
Armáda Carena Ristharta začala svým typicky rytmickým krokem pochodovat vpřed. Král Západu jel vpředu na koni a rozhodně nevypadal, jako člověk, který si uvědomuje, že jede do bitvy, kterou také nemusí vůbec přežít.
"Zahajte palbu!"
"Je mi líto, princezno," odpověděl Antiles, "naši nepřátelé ještě nejsou v dosahu!"
"Palte na vojsko Carena Ristharta!"
"M-má paní?"
"Slyšel jste!" vyštěkla. "Udělejte, co jsem řekla, nebo se budete osobně zodpovídat mému otci."
Temný elf zavelel ke střelbě. Eleanor Sübtam viděla, jak se lidé hroutí k zemi po desítkách.
Vzteklý výkřik Carena Ristharta slyšela až na hradbách Nardy. Poté něco zavelel a lidé utvořili štítovou zeď.
"Přestaňte plýtvat šípy, veliteli." řekla, jako by snad on byl ten, kdo nařídil střelbu.
Antiles zavrčel: "Jak přikazujete, princezno."
Černá princezna se zájmem pozorovala hovor mezi Carenem Risthartem a Roranem Kladivem. Nemohla slyšet jejich slova, proto se jen domýšlela, o čem mluví. Risthart nikdy nebyl vázán přísahou k Nasuadě, ačkoliv celá Alagaësie se domnívala, že ano, tak Eleanor nedokázala pochopit, jak mohli tak ambiciózního a odvážného, leč také stupidního muže přimět, aby se vzdal své koruny.
Jenže ona byla Zlodějka, Elein Úskočná, Eleanor Sübtam, princezna Černé země, vládkyně temnot a brzy i bohyně. Porážka pro ni byla cizí!

"Lord Caren Risthart, neprávem nazývaný král Západu nás zradil." říkala o pár desítek minut k přeplněnému nádvoří. "Nás všechny!" vykřikla a snažila se postupně navázat oční kontakt s co nejvíce lidmi. "Mne, mé druhy, toto město a hlavně, zradil vás!"
Lidé si začali mezi sebou špitat.
"Ano, ty, chlapče," ukázala na jednoho hocha, kterému mohlo být maximálně dvanáct, "jak se jmenuješ?"
"Drex." odpověděl, snažíc se odstrčit nějakou ženu, zřejmě svou matku, která ho tiskla k sobě a snažila se zabránit mu, aby mluvil.
"A na co by ses chtěl zeptat, Drexi?" zeptala se, přičemž v zádech cítila nesouhlasný pohled velitele Antilese, kterému se zřejmě nelíbilo, že se jeho princezna tak důvěrně seznamuje s podřadnými tvory.
"Vy jste elfové?"
"Ano, ale nejsme ti elfové, které znáš, ti co…"
"Já žádné neznám!" přerušil ji. Matka mu za to vlepila pohlavek.
Eleanor se usmála. "Ano, neznáš. Oni totiž praktikují svou temnou magii v lesích, kam smrtelníkům, podřadným bytostem, jak vás oni nazývají, nedovolí vstoupit."
"A jak to víte?" zakřičel nějaký hlas nedůvěřivě.
"Před dávnými časy, ještě dříve, než se zrodili Dračí jezdci, dokonce dříve, než tito temní elfové přišli do Alagaësie, se odehrála krvavá válka." Nahodila smutný výraz. "My, hodní elfové, jsme chtěli rozšířit svobodu do celého světa, ale ti temní ne."
Byla by pokračovala dál, kdyby ji Drex nepřerušil: "Ale my už svobodu máme." vysvětloval. "Galbatorix je mrtev."
"Ano, ale na jeho místo nastoupil další tyran, nemýlím-li se?"
"Má paní," přistoupil k ní Antiles, "na co si to hrajete, tohle město stejně neudržíme."
"Sklapni a zalez zpět dozadu." procedila neviditelně skrz zuby a dál se usmívala na lidi pod ní; stála totiž na vyvýšeném dřevěném stupínku.
"Nasuada vám vládne stejně, jako dříve Galbatorix," snažila se překřičet lid, který již po sobě hulákal přes celé nádvoří, "vlastně nyní, je mrtvá, ale temní elfové již praktikují svou zlou magii, aby ji vrátili zpět mezi živé, jako démona, který bude ve jménu elfů ovládat celou Alagaësii!"
Nádvoří ztichlo a všichni čekali, co bude dál. "Ale tak to bylo vždy." vykřikl někdo.
Eleanor se usmála. "Konečně!" pomyslela si. "Ano, ale existuje možnost, že byste si mohli vládnout sami," sdělila šokovaným lidským bytostem, "proč má vládnout zrovna ta královna? Proč nemůžeš vládnout třeba ty?" ukázala na jednoho muže stojícího v předních řadách. "V čem je ona lepší, než ty? Proč si nemůžete svého vládce zvolit vy sami?" zakřičela co nejhlasitěji. "Zvolili jste si Galbatorixe?"
"Ne!" zařvala jich asi polovina.
"Zvolili jste si Nasuadu?"
"NE!" Nyní již křičeli všichni.
"A koho jste si teda zvolili?" zeptala se Eleanor.
Lidé mlčeli, až jedna starší žena hlasitě řekla: "Vás! Zvolili jsme si vás!"
A obyvatelé Nardy začali souhlasně kývat hlavou a provolávat jí slávu.
"Ještě jednou se mě pokusíte takhle zesměšnit, veliteli, zabiju vás!" varovala ho, jakmile opustili jásající dav a zamířili do paláce.
Nepochybovala o tom, že v celém městě se bude nyní mluvit jen o novém systému vlády, o demokracii, kdy si lidé volí panovníka a úředníky sami a můžou ho kdykoliv odvolat.
"Omlouvám se, má paní."
"Protentokrát vám to prominu, veliteli." usmála se, ačkoliv v očích neměla ani náznak nějakého odpuštění. "Kdybyste nebyl takový namyšlený hlupák…"
"To si vyprošťuji, princezno!" skočil jí do řeči. "Jsem nejlepší generál v Temné armádě."
"Ach ano, to zcela jistě jste! Jenže sekat kolem sebe mečem je jediný způsob boje, který znáte." poučila ho.
"Ve skutečnosti je to jediný způsob boje, který uznávám, má paní." Nyní již jeho hlas opět nabyl klidu.
"Samozřejmě." zasmála se. "Zatímco vy jste ale přemýšlel, jak z téhle šlamastiky ven, já Nardu dobyla!"
"Má paní?" nechápal.
"Pochopte, veliteli," vysvětlovala, zatímco otevřela dveře do svých komnat, "že až dorazíme s armádou, abychom město dobyli, neboť to padne, tak nám tyto lidské bytosti otevřou brány a budeme mít menší ztráty. Přemýšlejte o tom!" Zabouchla mu dveře pod nosem.

"Zahajte palbu!" přikázala skryta pod rouškou noci před zraky nepřátel. Tisíce neviditelných šípů zasvištělo směrem k armádě protivníků, která se tiše přibližovala k městu v domnění, že je temní elfové nespatří.
"Ustupují." oznámil ji velitel Antiles zcela zbytečně.
"Vidím." procedila skrz zuby. "Zaútočíme na jejich tábor a rozprášíme ty zbabělé psy!"
Ani nevěděla, jak se to celé seběhlo, ale armády už byly v sobě. Rozhodla se nasednout na Vandill a vydat se na pomoc své armádě. V jednu chvíli se přistihla, že neodůvodňuje své činy touhou stát se bohyní, jako dřív, nýbrž chránit lid Nardy a její zájmy. Ihned tyto pocity zavrhla.
Vandill kroužila vysoko nad bitvou. Eleanor k ní vyslala myšlenku, aby přistála a k jejímu překvapení nějaký jemný ženský hlas v její hlavě odpověděl: "Jestli ti někdo ublíží, rozdrápu ho na kusy!"
"Vandill?! Ty mluvíš? Konečně!"
Dračice neodpověděla, místo toho přistála kousek od bitvy a Eleanor seskočila. "Vrať se do města." přikázala ji, ale pozdě. Šedý drak se rozlétl jako vítr a ačkoliv ještě nechrlil oheň, svými drápy a zuby ničil vše, co se mu připletlo do cesty.
Černá princezna se vrhla do víru bitvy. Nevnímala nic jiného než to, že odsekávala lidské údy a zbavovala muže jejich životů stejně snadno, jako nůž projede máslem. V jednu chvíli jí ale v mysli něco trhlo. Urychleně se otočila.
Před ní stál obrovský mladý muž ozbrojený kladivem a po obou jeho bocích se tyčili dva elfové, muž a žena, s níž se již dříve setkala. Z jejich mečů kapala krev. Krev jejich druhů. Krev jejího lidu!
Upřela svůj pohled na Sindri. "Pořád se můžeš vrátit, otec tě přivítá."
"Já nemám otce!"
Eleanor pokrčila rameny a záhy na ni zuřivě zaútočila. Rychleji než čekala, vlastně rychleji než to bylo vůbec možné, ji elf zahradil cestu a zkřížil svůj meč s princeznou temnot. Sklonila čepel dolů, aby odrazila úder Kladiva, který byl silnější než kterýkoliv člověk, s nímž se kdy setkala. Pořád to ale byla jen ubohá lidská bytost, která se naivně domnívala, že může odejít živá ze souboje z bohyní. Zasmála se. Elf na ni zaútočil shora, ale Eleanor jeho útok bez problému vykryla a zaútočila z boku, což byl jen klam. Ve skutečnosti nechala Rorana Kladiva, aby se přiblížil a ona ho mohla kopnout do hrudi a zabít ho. Nejenže hrabě Kladivo nepadl k zemi a nevyrazil si dech, jak plánovala. Ve skutečnosti se ani nezapotácel, neboť její noha na nic nenarazila. Protivník uhnul stejně rychle, jako kterýkoliv elf.
Nyní konečně začala vnímat magii, jež mu pomáhala v boji. Magii, kterou vyvolala její sestra. Tato chvilka nepozornosti stačila k tomu, aby na ni elf zaútočil a vyrazil ji meč z ruky. Kladivo ji podrazil nohy a přistoupil k ní. Zavřela oči v očekávání nevyhnutelného. Rána se však nedostavila.
Podívala se na něj. Jeho kladivo viselo volně podél těla a ve tváři podivný výraz. Rozesmála se. "Copak, nedokážeš zabít nevinnou ženu?"
"Jestli ty jsi nevinná, pak já jsem Dračí jezdec."
Odněkud se ozvalo dlouhé troubení. Na kopci jižně od nich byla obrovská armáda lidských jezdců na koních. Temní elfové už tak prohrávali, i když každý padlý vzal do hrobu tři nepřátele. Kavalerie je ale zadupe do země bez sebemenších problémů.
Vytáhla z opasku krátkou dýku a urychleně ji bodla elfovi do srdce. V jeho umírajících očích spatřila překvapení. Neuplynul ani zlomek vteřiny, než zaútočila na Rorana stojícího napravo. Rychleji, než mu Sindri stihla dodat elfí sílu a rychlost, mu zaútočila na srdce. Bohužel i tak stihl uhnout a rána skončila v jeho ruce, kde narazila na kost a téměř celou ji přesekla.
Sindri z hrůzou v očích tasila meč a dřív než Eleanor stihla najít ten svůj, zaútočila. Boj trval krátce, ale o to byl krvavější. Černá princezna dostala minimálně čtvrt tuctu rán, než ji její sestra dokázala odzbrojit. A podruhé toho dne se budoucí bohyně ocitla v tváři tvář smrti.
"Vrať se zpět, má drahá," usmála se na ni, "a řekni Gûnterovi, že vím, co udělal!"
Eleanor nevěděla, o čem to mluví.
Sindri zvedla ze země její meč. "Vítěz bere vše, princezno! A nakonec," podívala se na mrtvého elfa a Rorana svíjejícího se na zemi, "čím méně je vítězů, tím více zbude pro ostatní."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Argetlam Královrah Argetlam Královrah | E-mail | Web | 20. dubna 2014 v 11:34 | Reagovat

Přeji Vám příjemné počtení a těším se na komentáře.

2 Jericho Jericho | 20. dubna 2014 v 15:03 | Reagovat

Paráda, ale má to jednu chybu. Pořád tu není kapitola 25,26,27,... :D

3 Argetlam Královrah Argetlam Královrah | E-mail | Web | 20. dubna 2014 v 18:03 | Reagovat

[2]: Ta chyba bude brzy napravena ;) Děkuji za komentář

4 Racek Racek | 23. dubna 2014 v 10:46 | Reagovat

[2]: souhlasím

5 Argetlam Královrah Argetlam Královrah | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 19:57 | Reagovat

To k tomu vážně nikdo nemá co říct? :(

No tak lidi, komentujte...

6 veronika veronika | 30. dubna 2014 v 21:46 | Reagovat

kapitola byla suprova jako ty predesle uz se tesim co bude dal. jenom pokracuj jen tak dal

7 Argetlam Královrah Argetlam Královrah | E-mail | Web | 1. května 2014 v 10:21 | Reagovat

[6]: Díky. Doporučuji sledovat facebookovou stránku (viz. banner pod menu), dávám tam informace, jak jsem s kapitolou daleko.

8 Alexia Alexia | 24. října 2014 v 17:45 | Reagovat

Super piš dál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama